Pinocchiova cesta k tomu, jak se stal skutečným chlapcem
Kdysi dávno, v Itálii, žil starý, ale laskavý řemeslník jménem Geppetto. Žil sám ve své dílně a většinu svých dnů trávil vyřezáváním ze dřeva. Jelikož se cítil osamělý, jednoho dne se rozhodl vyrobit loutku a pojmenoval ji Pinocchio.
Byla noc, na temné obloze svítil měsíc a objevila se Modrá víla. Dotykem své kouzelné hůlky Pinocchia oživila.
„Pinocchio,“ řekla, „nyní jsi živý, ale abys mohl být skutečným chlapcem, musíš být upřímný a laskavý.“
Pinocchiova první chyba
Druhý den ráno, cestou do školy, Pinocchio uviděl loutkové divadlo. Svítila tam jasná světla, hrála hlasitá hudba a všechno bylo moc zajímavé.
Místo aby šel do školy, vešel dovnitř do divadla. Loutkář Mangiafuoco nechal Pinocchia vystupovat ve svém představení a zaplatil mu zlatými mincemi.
Pak potkal chytrého lišáka a líného kocoura. Ti ale nebyli spolehliví. Oklamali Pinocchia, aby mu ukradli peníze, a utekli. Pinocchio byl osamělý a smutný.
Modrá víla se objevila, chtěla Pinnocchia zachránit, měla ale podmínku – musí vyprávět celý příběh. Pinocchio jí lhal. Najednou mu narostl dlouhý nos! Cítil se trapně a styděl se.
„Pinocchio, lži ti přinesou jen potíže,“ řekla. Mávnutím své hůlky mu nos zase zkrátila. Pinocchio slíbil, že bude upřímný, ale stále se musel naučit spoustu věcí.
Ostrov zábavy
O pár týdnů později Pinocchio potkal chlapce jménem Světák a šli společně na místo jménem Svět hraček.
„Tady si můžeš hrát celý den a nikdy se neučit!“ řekl.
Pinocchiovi to znělo perfektně, a tak šel se Světákem.
Po mnoho dní se Pinocchio bavil. Až se jednou ráno stalo něco zvláštního – začaly mu růst uši! Podíval se do zrcadla a uviděl, že se mění v osla.
„Pomoc!“ křičel, ale už bylo pozdě. Protože byl lehkomyslný a líný, proměnil se.
Naštěstí ho Modrá víla znovu zachránila, ale varovala ho: „Pinocchio, pokud budeš takhle pokračovat, nikdy se nestaneš skutečným chlapcem.“ Pinocchio konečně pochopil, že musí být zodpovědný.
Záchrana Geppetta
Jednou v noci Geppetto vyrazil na moře, aby našel Pinocchia, ale spolkla ho obrovská velryba.
Pinocchio se to doslechl a chtěl Geppetta zachránit. Skočil do hlubokého moře. Voda byla ledově studená.
Najednou ho také spolkla velryba!
Uvnitř velryby našel Geppetta, který vypadal slabě a nemocně.
„Otče, jsem tu, abych tě zachránil!“ řekl Pinocchio.
Uvnitř velryby zapálili oheň a kouř způsobil, že velryba kýchla – hepčí! Velryba je vyplivla a oni doplavali zpět na břeh.
Skutečný chlapec
Jeden večer se Modrá víla znovu objevila. „Pinocchio, dokázal jsi, že si zasloužíš být skutečným chlapcem.“
Mávnutím její hůlky se Pinocchio stal skutečným chlapcem! Běžel k Geppettovi, který ho radostně objal a řekl: „Můj synu, jsem na tebe tak pyšný!“
Pinocchio se usmál. Věděl, že být dobrým člověkem je to největší kouzlo ze všech.
Konec
